Fotografie s básní

Odjakživa mě přitahovala představa, že se fotografie a krátká báseň mohou navzájem doplňovat, báseň, která obrazu dodá nový význam, hloubku a skrytou souvislost. Odpověď jsem našel ve formě tzv. vertikální poezie. Tato podoba vyjádření mi dokonale vyhovuje a doslova mě fascinuje.

Elegance

Obdivem

do skla narazíš

klekni

před dokonalostí

zahlcující

tvoje smysly

každá

její linie

rovná

tvoji vnitřní

zbořenou

troufalost

Šašek

Zahlcená pusa

mimikou smíchu

utajená arytmie

srdečního

tepu

zmuchlaný návod

jak

pobavit

lidskou sektu

Cesta

Moc rovná

jestli půjdeš

na tobě je

neskutečná

jak vysněná

ve fázi

REM

neprobouzej se

v tvém snu

konce určitě

dojdeš

oči otevřeš

v hlubokém zklamání

procitneš

postav se

na tobě je

zda

opět půjdeš

Dotek

Co znamená

Dotkni se mě

neboj

když uvnitř

roztrhá tě

spatříš

sám sebe

krutě odhalen

na oči

prosím zapomeň

oslepen budeš

v momentu

kdy kameny

rozdupeš

chtít přestat

nebudeš

Schody

Krok

po kroku

o stupínek výše

nevím

kam jdu

snad nepropadnu

pohledem

protkaným v kovu

zábradlí

co svazuje mě

představa pádu

vypařuje

krůpěje pocitu

který kroky vede

Sníh

Bílá atmosféra

stínit paprsky

ubránit

bílé schéma

sledovat

svoje stopy

nadechnout se

průsvitu lesa

dotknout se

bílé záchrany

rozříznout tmu

uvězněnou

v duši

Most

Jdi

když chceš

chlad oceli

provázet tě bude

nemysli prosím

na to

že uvidíš

co ve světle třpytí se

pod tebou

všude tma je

snad nepropadneš

pokračuj

na druhý břeh

věřím

že to tak bude

Nedokonalost

Koruny ve víru větru

jsem ztracen

nevidím

co vidět mám

nedokonalost vjemu

slepota

opřená o bílou hůl

klekám na zem

s hlavou

v dlaních

zabořen

na rozcestí

všech smyslů

Příprava

Kdo přijde

uvidíme

cinkot bude

o čem nevíme

vše položí se

jen na stůl

pohled spočine